web přesměrován

BIOS

Kdo, nebo co to vlastně je?

Termín BIOS (dále jen BIOS) je zkratkou anglického termínu Basic Input/Output System, což v překladu označuje "základní vstupně-výstupní jednotku" - je to tedy systém, který se stará o nejzákladnější funkce zajišťující kompatibilitu a bezproblémový chod počítače jako celku. Právě BIOS je ten malý trpaslík, jež po spuštění počítače hlásí, zda je připojeno vše co má být připojeno a jestli to funguje tak jak má. Ale o tom všem až za chvíli...

Na úvod bych měl ještě říci, že BIOS není obdařen žádnou speciální "inteligencí" a vzhledem k tomu, že v extrémních případech může dojít i ke zničení HW počítače (zejména při úpravách napětí nad určitou mez), vám musím ještě jednou připomenout, že veškeré úpravy provádíte na vlastní riziko a při výskytu případných problémů se nelze odvolávat na tento článek. Na druhou stranu je ale nutno také říci, že při opatrném jednání lze riziko téměř eliminovat.

V dnešní době existují pouze tři hlavní výrobci BIOSů - jsou to AMI (American Megatrends), Award a společnost Phoenix Technologies, jejíž produkty jsou známy především na poli mobilní výpočetní techniky. Award byl zase oblíben především u menších výrobců základních desek, potažmo i celých počítačových sestav, protože prodává své systémy jako "stavebnicové" OEM verze a umožňuje jim tak úpravu stávajícího kódu. V roce 1998 navíc došlo k velice zajímavé situaci, která trošku více rozvířila dosud stojaté vody trhu s počítači. Firma Award byla totiž pohlcena konkurenčním Phoenixem, jež nadále prodává své produkty pod hlavičkou Adward phoenix.

Navíc existuje mnoho dalších "druholigových" výrobců - za všechny jmenujme např. notebookový Insyde či General Software. Velcí výrobci počítačů (Compaq, Dell a další) si také BIOSy sami upravují a k tomu i některé položky nastavují "natvrdo", takže některé jejich produkty nemají tolik konfiguračních možností. Tolik výrobců ale není pouze ku prospěchu, problémem může být např. rozdílné ulo?ení stejné položky v jiné nabídce menu nebo dokonce její zcela odlišné jméno. Změny ale nejsou natolik drastické, aby se nedaly přežít. Stačí jen ovládat "umění hledat" a být trošku zasvěcen do tajů anglického jazyka.

Funkce BIOSU

Bios je vlastně základní ovladač který slouží k tomu aby základovka rozpoznala:
  • rozpoznala použitý hardware (typ procesoru, konfiguraci a množství paměti, obsazené sloty PCI a AGP, harddisky, CD ROMy...). Všimněte si, detekované hodnoty se vypíší do tabulky po zapnutí PC. Pokud včas stisknete klávesu Pause / Break (chce to postřeh) - můžete je v klidu studovat,
  • aby se provedly základní testy / případně nahlásily chyby (např. pípáním). Základní testy probíhají víceméně v okamžiku, kdy počítač "počítá" paměť. Těmto testům se říká POST od anglického Power-On Self Test (Samočinný Test po Zapnutí),
  • dle zjištěného hardware a hodnot zadaných uživatelem v Setupu se nastaví celá řadu parametrů pro chipset (čipovou logiku) základní desky - tyto parametry ovlivňují jak rychlost, tak spolehlivost a funkčnost systému,
  • aby se iniciovaly zařízení PnP - Plug and Play - například grafické, zvukové, síťové karty, modemy, řadiče SCSI apod. (přidělí se jim kanály IRQ, případně DMA, nastaví režimy šetření energie...),
  • aby počítač (už konečně!) nabootoval (tj. zavedl do paměti operační systém - například DOS, Linux, Windows, NT z diskety, harddisku nebo odjinud).

Kde je BIOS uložen?

Bios je uložen v paměti rom, která je na základní desce. Výrobci biosů chipy nevyrábí oni pouze nahrají bios.
Ted je nejpouživaněší chip v pouzdře PLCC (viz ní?e)

Co se děje po startu?


Následně je zaveden program POST (Power On Self Test), který provede základní test všech připojených komponent - zjistí zda jsou správně připojeny a jestli korektně fungují. Pokud by POST nalezl nějaké chyby, byl by náběh počítače buď zastaven nebo by byla identifikovaná chyba ignorována. Konkrétní chování se odvíjí jednak podle nastavení v BIOSu a také dle charakteru závady. Je jasné, že POST bude opravdu velice těžko ignorovat třeba nezasunutí paměti RAM do slotu...

POST vás ale vždy bude o závadě informovat a to způsobem základní desce vlastní. Především se tedy setkáte s chybovým hlášením vypsaným na obrazovce či uslyšíte varovný sled zvlážtních zvuků - pípání (beep kódy).

Tyto podivné zvuky vydává právě vaše základní deska a to především v případě, kdy není možné o nalezené chybě informovat uživatele jinak než tímto způsobem. Za všechny jmenujme třeba chyby v grafické kartě, procesoru či pamětech RAM. Pokud takto např. motherboard využívající služeb AMI BIOSu nebude chtít nastartovat a vy vždy uslyšíte během startu pouze 9 krátkých zapípnutí, tak vězte, že chyba je právě v kontrolním součtu paměti ROM.

Identifikace podle beep kódů je ale celkem složitá. Tedy ne, že by bylo složité spočítat, kolikrát počítač zapípal, ale především proto, že u jednoho BIOSu může jeden zvukový kód znamenat něco úplně jiného než u druhého a naopak.

Z těchto důvodů je také zbytečné, abych se zde třeba i pokoušel nějaké uvádět. Kdybyste však přeci jen potřebovali některou z takových sekvencí identifikovat, zalistujte prosím v manuálu, který naleznete v příslušenství k základní desce nebo navštivte stránky ComputerHope, na kterých naleznete vyčerpávající seznam různých kódů v seřazení podle jednotlivých výrobců BIOSů.